pondělí 22. prosince 2014

Takovej malej předvánoční pozdrav nedobrovolnýho mrzáčka :)

Takže Vánoce. Hm.

Hele, já to zas tak moc neprožívám, takže jsem přemístila svý milovaný světelný klubíčka na zeď, vytřela podlahy, umyla zašupovací skleněný dveře mezi obýváky a do aromalampy dala skořicovej olej. A tím považuji svůj momentální domov za připravený na cokoli, co se má v následujícím týdnu stát,

počínaje třeba nečekaným příletem chlapečka Ježíška, obtěžkanýho dárky pro mé vinohradské spoluobčany, na balkón (odkud ho pozvu dál a nabídnu mu svařák, případně cigáro, aby tu těžkou službu zvládnul, chudák....btw zajímalo by mě, jestli je nahatej, nebo má plenkový kalhotky...),

případně toho starýho tlustýho amíka s plnovousem, kterej chlastá za letu colu a rozjařeně hejká to svý „Ho ho hóóóó,“ oproti Ježíškovi je mazanej, takže dárky nemusí tahat na zádech, anžto je má v obrovskym pytli na saních,

anebo sboru andělů, kteří za stáleho hraní na šalmaje dosednou na římsu mé ložnice, aby si odpočinuli, než se vznesou a poletí k hodnejm lidem, kterejm přehrajou nějakou tu symfonii o čase plném míru, lásky, harmonie, zatímco ti dobří lidé s pupky narvanými k prasknutí mrtvými kapry, prasaty a bramborovym salátem budou ležet na gauči a zírat na telku,

anebo něco úplně jinýho.

Jeden nikdy neví, takže aby se o mně po kosmíru neroznášelo, že mám doma neútulnej bordel, provedla jsem výše vypsaná opatření, no. S rizikem, že von se dycky najde někdo, kdo si mě vezme do huby (jako ta předsedkyně mýho malinkýho hater's clubu alias nasraná čtyřicítka, která už přes rok sází do virtuálního prostoru jednu jedovatost za druhou s urputností zhrzený šestnáctky a je to marný, marný, marný a už se na to vyserte, pani). Ale myslim, že vánoční bytosti a entity jsou nad hejtování a drby povznesený, pročež jsem nenápadně zašoupla chuchvaleček Sashinejch chlupů za gauč a doufám, že mě neprásknete, holoto!

Úklid jsem naštěstí stihla ještě předtím, než jsem se stala (nedobrovolnou) lyžařkou. Teda ne, že bych po vinohradskejch chodnících svištěla na sjezdovkách, tak moc magor zase nejsem, ale tak nějak šoupu nohy jednu za druhou, páč líp to prostě nejde, no...

To bylo tak: v pátek jsem skákla na TRX, zjistila, že mně do tý doby neznámej trenér Vilém po nás chce cviky, který jsem ještě nikdy nedělala, a že to sakra bolí a potím se asi o třetinu víc, než obvykle. A že si na nás vymyslel rafinovanost typu „dejte špičky nohou od sebe a paty k sobě, držte váhu na roztažených rukou na třmenech a přenášejte váhu nohou střídavě na špičky a na paty....a teď špičky k sobě, paty od sebe...a teď rovně........“ Přenášela jsem lehce, roztažený ruce se mi klepaly jak na mrazu, moje nový bicepsy Karel Pravý a Karel Levý se nadouvaly a smršťovaly jedna radost.......

….....a ráno jsem zjistila, že mi stávkují lýtka. Evidentně je to včerejší napínání namohlo a namíchlo tak, že se rozhodla emigrovat k někomu, kdo s nimi nebude provádět takovýdle pitomosti; a ještě předtím mi to dají pořádně sežrat.

Takže při každym pokusu se postavit na nohy jsem jen sykala bolestí, po chvíli už trochu poplakávala, totéž se opakovalo při pokusu o chůzi. To, co člověk normálně dělá automaticky, tedy jedna noha dopředu – přenést váhu – druhá noha dopředu …... Jauvajs!

Po dvou dnech už vím, že se to dá rozchodit, ale poooomaaaaliiiiičkuuuuu....a celej tenhle bolestivej proces se opakuje vždycky poté, co se zvednu ze židle, křesla, gauče.... A i když to rozchodím, není to úplně normální chůze, ale spíš jako bych lyžovala. Bez lyží a bez sněhu. A kdyby to nebolelo, smála bych se, protože to vypadá legračně.

(trochu kecám, páč po třech svařácích, když jsem lyžovala vršovickym kopcem na tramvaj, už jsem se pohihňávala)

Modlím se, aby to do zítra přešlo a já si mohla na stage s Fanánkem zatančit slibovanýho obkročáka, doufám, že podrážky mých oblíbených caterpillarek tu lýtkovou pomstu přežijou, a jakkoli to zní sadomasochisticky, těším se na další trénink tak, až mě to samotnou udivuje!

A vám přeju, abyste se těmi Vánocemi nemuseli prošoupávat jako já, ale abyste si je užili přesně podle svýho gusta a s těmi, s nimiž chcete být.
.
.
.
.
.
.
.
.
Chm, todle pěkný pojízdný křesílko vyjde na cca 3litry USD, pokud bych si dodala vlastní ráfky, který nemám....... Ježíškuuu...???

Žádné komentáře:

Okomentovat