Takže Vánoce. Hm.
Hele, já to zas tak moc neprožívám,
takže jsem přemístila svý milovaný světelný klubíčka na zeď,
vytřela podlahy, umyla zašupovací skleněný dveře mezi obýváky
a do aromalampy dala skořicovej olej. A tím považuji svůj
momentální domov za připravený na cokoli, co se má v
následujícím týdnu stát,
počínaje třeba nečekaným příletem
chlapečka Ježíška, obtěžkanýho dárky pro mé vinohradské
spoluobčany, na balkón (odkud ho pozvu dál a nabídnu mu svařák,
případně cigáro, aby tu těžkou službu zvládnul, chudák....btw
zajímalo by mě, jestli je nahatej, nebo má plenkový kalhotky...),
případně toho starýho tlustýho
amíka s plnovousem, kterej chlastá za letu colu a rozjařeně hejká
to svý „Ho ho hóóóó,“ oproti Ježíškovi je mazanej, takže
dárky nemusí tahat na zádech, anžto je má v obrovskym pytli na
saních,
anebo sboru andělů, kteří za
stáleho hraní na šalmaje dosednou na římsu mé ložnice, aby si
odpočinuli, než se vznesou a poletí k hodnejm lidem, kterejm
přehrajou nějakou tu symfonii o čase plném míru, lásky,
harmonie, zatímco ti dobří lidé s pupky narvanými k prasknutí
mrtvými kapry, prasaty a bramborovym salátem budou ležet na gauči
a zírat na telku,
anebo něco úplně jinýho.
Jeden nikdy neví, takže aby se o mně
po kosmíru neroznášelo, že mám doma neútulnej bordel, provedla
jsem výše vypsaná opatření, no. S rizikem, že von se dycky
najde někdo, kdo si mě vezme do huby (jako ta předsedkyně mýho malinkýho hater's clubu alias nasraná čtyřicítka, která už přes rok sází do virtuálního prostoru jednu jedovatost za druhou s
urputností zhrzený šestnáctky a je to marný, marný, marný a už se na to vyserte, pani).
Ale myslim, že vánoční bytosti a entity jsou nad hejtování a
drby povznesený, pročež jsem nenápadně zašoupla chuchvaleček
Sashinejch chlupů za gauč a doufám, že mě neprásknete, holoto!
Úklid jsem naštěstí stihla ještě
předtím, než jsem se stala (nedobrovolnou) lyžařkou. Teda ne, že
bych po vinohradskejch chodnících svištěla na sjezdovkách, tak
moc magor zase nejsem, ale tak nějak šoupu nohy jednu za druhou,
páč líp to prostě nejde, no...
To bylo tak: v pátek jsem skákla na
TRX, zjistila, že mně do tý doby neznámej trenér Vilém po nás
chce cviky, který jsem ještě nikdy nedělala, a že to sakra bolí
a potím se asi o třetinu víc, než obvykle. A že si na nás
vymyslel rafinovanost typu „dejte špičky nohou od sebe a paty k
sobě, držte váhu na roztažených rukou na třmenech a přenášejte
váhu nohou střídavě na špičky a na paty....a teď špičky k
sobě, paty od sebe...a teď rovně........“ Přenášela jsem
lehce, roztažený ruce se mi klepaly jak na mrazu, moje nový
bicepsy Karel Pravý a Karel Levý se nadouvaly a smršťovaly jedna
radost.......
….....a ráno jsem zjistila, že mi
stávkují lýtka. Evidentně je to včerejší napínání namohlo a
namíchlo tak, že se rozhodla emigrovat k někomu, kdo s nimi
nebude provádět takovýdle pitomosti; a ještě předtím mi to
dají pořádně sežrat.
Takže při každym pokusu se postavit
na nohy jsem jen sykala bolestí, po chvíli už trochu poplakávala,
totéž se opakovalo při pokusu o chůzi. To, co člověk normálně
dělá automaticky, tedy jedna noha dopředu – přenést váhu –
druhá noha dopředu …... Jauvajs!
Po dvou dnech už vím, že se to dá
rozchodit, ale poooomaaaaliiiiičkuuuuu....a celej tenhle bolestivej
proces se opakuje vždycky poté, co se zvednu ze židle, křesla,
gauče.... A i když to rozchodím, není to úplně normální
chůze, ale spíš jako bych lyžovala. Bez lyží a bez sněhu. A kdyby to nebolelo, smála bych se, protože to vypadá legračně.
(trochu kecám, páč po třech svařácích, když jsem lyžovala vršovickym kopcem na tramvaj, už jsem se pohihňávala)
(trochu kecám, páč po třech svařácích, když jsem lyžovala vršovickym kopcem na tramvaj, už jsem se pohihňávala)
Modlím se, aby to do zítra přešlo a
já si mohla na stage s Fanánkem zatančit slibovanýho obkročáka,
doufám, že podrážky mých oblíbených caterpillarek tu lýtkovou
pomstu přežijou, a jakkoli to zní sadomasochisticky, těším se
na další trénink tak, až mě to samotnou udivuje!
A vám přeju, abyste se těmi Vánocemi
nemuseli prošoupávat jako já, ale abyste si je užili přesně
podle svýho gusta a s těmi, s nimiž chcete být.
.
.
.
.
.
.
.
.
Chm, todle pěkný pojízdný křesílko vyjde na cca 3litry USD, pokud bych si dodala vlastní ráfky, který nemám....... Ježíškuuu...???
Žádné komentáře:
Okomentovat