Jedeme dál...

Nejhorší je vždycky ta první prázdná stránka. Koukám na ni a říkám si, jak ji popsat. Ále co, budu psát tak, jako dřív, ať to bylo na bloguje.cz anebo později na idnesu, kde mě to přestalo bavit.

Momentálně se nacházím u stolu v omrmlané kuchyni se sedmdesátek, ve starém bytě z konce 20. let, kde už třetím rokem bydlím. Nevím, kde budu žít za půl roku, takže moc neřeším, jestli je to tu cool a elegant, je to dočasnej domov, kde je mi dobře, nic víc ani míň.

Z chodby sem proniká volání "mamiiii," to budou sousedi Súdanci, jejich krásnej černej chlapeček má už ve dvou letech skvěle ochraptělý hlas...hm, možná bude jednou novej Tom Waits, kdo ví... Občas - jako právě teď - slyším dusání, řev, chichot...to jsou dětí sousedů z vyššího patra - paní vypadá průsvitná jako umělohmotnej pytlík na mlíko z dávnejch časů, skoro nikdy se neusmívá a když, máte pocit, že vám v tu samou chvíli vykousne díru do tváře. A děti se bojí psů, takže když vidí mou Sashu, vřeští a stojí u zdi, zatímco feně je to šumák a cape si za svým cílem = co nejdřív doběhnout ven, přidřepnout, vytrčit zadní tlapku do polohy "hokejka" a počurat úlevně a se soustředěným výrazem chodník nebo trs trávy.

Což se stane za pár minut, neb děti se vypráskaly kovovými dveřmi do vinohradských ulic a Sasha mě bedlivě sleduje ze svého pelíšku.

Hele, já přemýšlela, jestli vůbec psát. Na jednu stranu mě to baví, na druhou si říkám, co je komu do toho, co se mi honí hlavou....a pak taky, a to je problém dlouhá léta, JAK to psát. Jako stylem, který se líbí mně, anebo stylem, který se bude líbit vám.

No jo, ale já vás vlastně neznám!

Vy si mě můžete vygooglit, zjistit, jak vypadám, co jsem dělala, co dělám, co jsem kdy kde na netu napsala......ale já o vás nevím nic.

A tak budu psát, jak mi zobák narost, alias jak se to převede do prstů.....a uvidíme.

Típu cigáro a jdu ven. Po cestě budu přemýšlet, za jak dlouho se mi podaří přestat hulit, protože jak si teď čistím tělo a jím jen ovoce + oříšky, semínka, kokos, připadá mi, že se svým tělem tak trochu (teda spíš víc než míň) hraju betla. A že to neni úplně v pořádku..
.
.
.
.
.
hm, už u třetího odstavce si říkám, že mě to bude bavit.
.
.
.
.
.
a jestli vás ne, máte to jednoduchý: prostě to nebudete číst.
.
.
.
.
.
jo: a tady je odkaz na starej blog na idnesu, ať nemusíte hledat: http://sedlackova.blog.idnes.cz/
.
.
.
.
.
a zatim pa, už musím....